Setkáváme se s tím, že pojem kontemplace lidé vysvětlují tak, že řeknou: “je to něco jako meditace,” nicméně pak nejsou příliš schopni vysvětlit rozdíly mezi obsahem těchto dvou pojmů. Jak to tak bývá, není to jednoduché, když jsou si pojmy příliš blízko.
Zkoumejte
Našim vrcholným poznáním je, že kontemplace a meditace skutečně nejsou ta samá záležitost. Do jisté míry jsou si podobné, ale neměly by se tyto pojmy zaměňovat. Níže nabízíme popsaný charakter a obsah každého z pojmů. Každopádně si myslíme, že pokud nemáte osobní zkušenosti s žitím obou stavů, jak s meditací tak kontemplací, mohou se vám oba zdát nerozdělitelně totožné.
Nicméně toto chápání není univerzální a jiní autoři a jiní mistři to mohou chápat trochu jinak. Mohou vidět ty obsahy více shodné nebo naopak více vzdálené. Vždy se proto prosím zaměřte na to, o čem s vámi mluví a případně se doptejte.
Paradoxy poznání
Při našem bádání o rozdílech mezi kontemplací a meditací jsme došli ke spoustě paradoxů. Jsou to dva koexistující obsahy, které se překrývají, místy splývají a místy si zase odporují. V podstatě jsme při sepisování a kreslení tohoto obsahu do různých schémat a diagramů došli k závěru, že rozlišení těchto dvou pojmů není vůbec možné v dualistickém pojetí myšlení. Přesně tak, jak jsme psali v článku Dualismus a Kontemplace: dualisticky to nejde, je to složitější/komplexnější.
Chvíli to vypadalo, že už už jsme ten rozdíl odhalili a pojmenovali, ale pak jsme se na totéž poznání a tutéž “pravdu” podívali z jiného úhlu a už nebyla použitelná. Nejsrozumitelněji bychom to popsali tak, že je to obdobné jako když můžeme říct, že Bůh je láska, ale nemůžete říct, že láska je Bůh. A tak to bylo celou dobu bádání.
Ještě chceme varovat, že text je plný paradoxů a pro dualisticky smýšlející naprosto nepochopitelných rozporů nebo naopak shod. Navíc doufáme, že jsme někde při opisování z pracovních materiálů neudělali chybu. Budeme rádi za zpětnou vazbu, třeba přes náš Messenger.
Meditace = Rozjímání
České slovo pro meditaci je rozjímání nebo přemítání.
Nad čím chcete přemítat si můžete vybrat. Může to být fyzická věc, může to být nějaký proces, může to být jakákoliv abstraktní nebo konkrétní “záležitost”. Tomu vybranému se především vy svou myslí věnujete.
Nemusí přitom jít jen o zcela rozumové přemítání. Meditaci většinou cílíme specifickým směrem, a to právě ze sevření rozumu, což ji ještě přibližuje ke kontemplaci a pojmy mate. Tento specifický směr je směr dovnitř vlastní bytosti, do vlastního nitra.
Meditace samotná samozřejmě předpokládá pokojný stav naší mysli. K tomu si můžete dopomoci především tréninkem, ale také různými pomůckami: hudbou, obrazem, pohybem, příběhem… Většinou probíhá v ústraní a v klidu, abyste nebyli rušeni.
Kontemplace = Nazírání
České slovo pro kontemplaci je nazírání. Všimněte si prosím, že tento pojem je malinko pasivnější než ten dřívější, rozjímání.
Co kontemplujete je v zásadě Bůh a jeho přítomnost (projevy). Nemělo by to být nic jiného. Tímto se kontemplace blíží i k “vnitřní modlitbě”.
Komplikace: na druhou stranu je Bůh všude, takže kam náš zrak v nazírání na Boha upřeme, je na nás. Nemusíme se v klidu vlastního těla upírat pouze do ticha svého nitra, ale jsou samozřejmě “místa”, kde nám bude Bůh jaksi zřejmější. Tato “místa” se liší od člověka. Někoho otevírá více příroda, jiného studium/práce, jiného tichá adorace v kostele nebo účast na liturgii…
Předpoklady má kontemplace meditaci podobné, a sice mysl připravenou k vnímání a v tomto směru musí být samozřejmě zklidněná, otevřená… K tomu si také můžete vzít na pomoc různé prostředky, hudbu, obraz, prostředí… nebo Bibli, jako svatá Terezie.
Úvahy
Kontemplace je zaměřená na Boha a jeho projevy. Tyto se snažíme vnímat ve všem co děláme, nejsnadněji to jde pravděpodobně při meditaci, jelikož naše mysl je nejlépe připravená (zklidněná). Ale protože je Bůh všude, můžeme ho kontemplovat v jakékoliv naší situaci nebo činnosti (práci), jen na to mít dost “síly”.
Můžeme tedy říct, že při hledání téhož cíle (Boha) a použití téhož prostředku (rozjímání) je obsah pojmů shodný (kontemplace=meditace). Ale jakmile z toho vypouštíme Boha, už se nejedná o kontemplaci (alespoň ne z lidské strany). Případně pokud z toho vypustíme rozjímavý způsob a zkusíme kontemplovat v jiné činnosti, už se nebude jednat o meditaci.
Meditace je tedy jeden ze způsobů, jak mohu kontemplovat. Nicméně kontemplace není způsob meditace, ale může být její druh splní-li podmínku svým cílem (zaměřením na Boha).
Rozjímáním (meditací) můžeme nahlížet (kontemplovat), ale nahlížením nemůžeme rozjímat, přestali bychom totiž nahlížet.
Poslední příklad bychom přiblížili snad srozumitelným příkladem z praxe. Co je známé většině lidí, je pocit výhledu do horské krajiny z nějakého vrcholku. Jakýsi závan Boha ve velkoleposti jeho stvoření, pocit blízký kontemplaci. V tu chvíli si můžeme vybrat, jestli budeme následovat stopu kontemplace, oprostíme se od stvoření a zaměříme Boha; nebo budeme následovat stopu meditace a zaměříme se libovolně jinam. V tomto speciálním případě by byl jediný rozdíl vybraný cíl. Bohužel z celého bádání není tentýž závěr, že by šlo o jediný rozdíl mezi obsahy pojmů kontemplace a meditace.
Rozdíl
Cílem kontemplace není nějaké poznání, uklidnění se, nalezení rovnováhy, nebo přemítání o něčem, ale především nazírání na Boha (skrz jeho obraz ve stvoření). Nejvyšším cílem pak přijetí daru “přímého” patření na Boha v proměňujícím nebo extatickém “sjednocení”, který ale není odměnou zaslouženou za vší snahu, ale vskutku nezaslouženým darem.
Zápletka: Do lidské cesty kontemplace vchází z druhé strany Bůh. Ten se nechává poznat v různé intenzitě a rozsahu, ale nikoliv podle toho, jak si to který člověk odpracuje či zaslouží. Tak se může stát, že daru kontemplativního sjednocení nedostane jeden upřímný snaživec nikdy, druhý po letech meditací v klášteře a třetí na začátku své cesty hledání Boha.
Kontemplaci nejde použít jako pomůcku k meditaci, na rozdíl od vybrané hudby nebo obrazu. Ale naopak meditaci můžeme použít jako pomůcku k intenzivnějšímu ponoření do kontemplace. Samozřejmě přechod mezi popisovanými činnostmi je volný a někdy až nevědomě snadný.
Nevíme, jak lépe a srozumitelněji napsat rozdíl mezi našimi pojmy. Pojďte si ještě raději oba znovu prožít.