Církev chápeme jako dominantní, organizované náboženské skupiny. Vedle nich existují nové náboženské hnutí, oddělené od církví, které mají vlastní nauku a praxi (někdy částečně podobnou církvím). Jako sekty pejorativně označujeme takové (nové) náboženské hnutí, které není zdravé a často má jiný (skrytý) účel, než jaký navenek deklaruje. Takové skupiny mají často mezi svými technikami manipulaci.
Jako společenství označujeme spíše menší skupiny lidí, kteří se mezi sebou (opakovaně) stýkají. Většinou na stejném místě nebo stejném čase. Společenství může být samozřejmě i církevní (ať už farnost nebo spíše část farnosti), nebo součástí sekty, nebo volně různých lidí, kteří se mezi sebou chtějí scházet a sdílet, podobně jako náš Spolek.
Těch společenství, kterým říkáme sekta, se můžeme bát vždycky. Znáte ty příběhy, jak vás pod různými zbožnými záminkami chtějí odvést od rodiny a obrat o veškerý majetek i pozornost. Ale co v jiných společenstvích?
Zdravé společenství
Církve jsou v globálním pohledu zdravé (co do nauky nebo předpisů praxe), ale také v jejich řadách se můžou vyskytovat nebezpeční jedinci, a to včetně vedoucích pozic (kněží,…). Sexuální predátoři, kariéristé, manipulátoři a jiní zamindrákovaní lidé. Uvědomme si , že i každá církev se skládá z menších společenství (např. farností, sborů) a pokud nám nevyhovuje život v jednom společenství, můžeme jít do jiného společenství své církve.
Každopádně není dobré zůstávat v nezdravém společenství, nebo společenství které vám nevyhovuje ať už pro vlastní fungování nebo chování jeho významných členů. Nemůžete se vystavovat rizikům manipulace nebo jiným útokům jen proto, že jste někde „vítaní“.
Problém je v tom, že je často náročné rozpoznat nebezpečná společenství. Člověk musí být pozorný ke všem projevům i členům, obzvláště pokud je v novém prostředí. V našem Spolku je péčí o zdravé a bezpečné prostředí pověřený současný druhý předseda (magistr teologických nauk a sociální pedagog).
Závěrem bychom chtěli dát pár rad, tipy jak rozpoznat nezdravé společenství:
Rozpoznat sekty
1) Sektářské společenství staví na své výlučnosti. Například jen oni mají ten správný klíč ke čtení Bible a žití víry. Pochybování je nezdravé a od satana.
2) Strategií sektářů bývá také (třeba nenápadně postupně) obírat o všechen čas. Podbízet vám svůj program bez ponechání svobody.
3) Do rétoriky sekt patří nátlak, manipulace a vydírání (tyto mohou být dost nenápadné). Když se nebudete chovat správně (podle parametrů sekty), bude to mít dopad na vás nebo vaše blízké. Vedoucí či členové vyhrožují božím hněvem a jinými neštěstími.
4) Některé skupiny izolují nové členy, nechávají je komunikovat jen s přidělenými lidmi. Zajímají se o vás, ale pak mají informace, které mohou použít proti vám. Sami mohou zůstávat tajemní.
5) Vedoucí se chovají jinak ve společenství a jinak v soukromí. Například více manipulativní rétoriky, doteky atd.
6) Jedná-li se o náboženské (duchovní) společenství, je užitečné se vedoucích ptát, jaký mají vztah k autoritě vaší církve.
7) Bratr Jaroslav nabízí ještě jednu otázku pro členy i vedoucí společenství: „Změnili byste něco? Co je u vás špatně?“ Nezdravé společenství nevidí své nedostatky, případně je dotazovaní překrývají frázemi, nechtějí si problémy přiznat a za jejich pojmenovávání mohou ostrakizovat.